Jdi na obsah Jdi na menu
 


VAŠÍČEK Jaroslav (*8. 8. 1947 Ostrava) – režisér, scenárista a producent. Absolvent SPŠ filmové v Čimelicích (1978) a KDT na FAMU (1992). Začínal v 60. letech minulého století jako úspěšný filmař amatér. Byl zaměstnán v ostravském studiu ČST a ČT (1970–94) nejprve jako asistent režie, později jako pomocný režisér, ve funkci režiséra zpravodajství pak pracoval od roku 1990. Od roku 1991 se plně věnuje publicistické a dokumentární tvorbě. Po odchodu z ČT působil jako šéfrežisér v akciové společnosti Kabel Plus (1994–96), nyní spolupracuje jako nezávislý režisér a producent s ČT, dále také se Slovenskou televizí, španělskou TVE a National Geographic Asia.

 

V roce 1990 natočil podle vlastního námětu a scénáře dokumentární film Brána do nového života, pojednávající o léčbě psychotiků v Psychiatrické léčebně Opava. V témže roce natočil v cyklu Po létech dokument Cesty za tajemstvím II. o léčbě dětí pomocí speleoterapie v Mladečských jeskyních u Olomouce. O rok později natočil pro Redakci umělecké tvorby TS Ostrava čtyřdílný hudební cyklus vážné hudby Hudba zámeckých archívů a portrét o herci Petru Vaňkovi z Opavy a jeho projektu Divadlo jednoho herce s názvem A já sám…!?. Vašíček pracoval rovněž na publicisticko-dokumentárním cyklu TS Ostrava Pohledy zblízka, pro nějž natočil dokument Virus polarit (1992) o cestách a výzkumech českého vědce a potápěče doc. dr. Z. Ďuriše z VŠB Ostrava v Arktidě a I Perun by záviděl (1992) o anomáliích počasí v tehdejším Severomoravském kraji. Mezi další jeho úspěšné dokumenty patří …a život jde dál (1992) vyprávějící životní příběh herce emigranta J. Stanislava, který postupně žil v Kanadě, USA a Velké Británii, dále Ekologická anabáze Slezsko (1992) o česko-americkém projektu na obnovu regionu Slezsko, Ostrov naděje (1992) popisující příběh rodiny, která se stará o své dvě mentálně postižené děti, jež najdou druhý domov na unikátní farmě pro postižené jedince v Topolanech u Olomouce, nebo také dokumentární pořad Pokus o portrét koně aneb Srdce šampiona (1992) přibližující osud legendárního dostihového koně Železníka, čtyřnásobného vítěze Velké pardubické. Externě natočil pro společnost Kabel Plus, a. s. publicistický pořad Přicházejí léčit a pomáhat (1993) o Řádu německých rytířů, který v roce 1994 uvedla ČT.

 

Vašíčkův autorský záběr se pohybuje mezi publicistickými a dokumentárními žánry. Snímky ze svých cest často přispíval i do pořadů ČT, Toulavá kamera nebo do cestopisného magazínu Objektiv. Jako autor a režisér spolupracoval na řadě dílů ostravskéhoinvestigativního cyklu Klekánice (1996–2004) o největších kauzách české politiky a ekonomiky, nejčastěji s reportérkou J. Lorencovou, podílel se rovněž na vzdělávacím cyklu O zdraví (1991–96). Pro cyklus Ta naše povaha česká natočil díly Je nám už všechno jedno?! (2002) o privatizaci českého tisku a Třicetiletá odysea občana Blažka (2002), jenž byl vyhodnocen jako nejlepší pořad cyklu v roce 2002. Vašíček se uplatnil i v jiných profilových dokumentárních cyklech ostravského studia: Osudové okamžiky, díl Morávka 1944 (2001) nebo v cyklu Básníci Evropy (1994–98) pro TS Brno, díly Naděje a stesky Bulata Okudžavy, Jiří Suchý a Gino Paoli.

 

Mezi zásadní dokumentaristické počiny lze počítat Vašíčkovy portréty: FAREBR Fantastický realismus Bohuslava Růžičky (1993) o významném fotografovi, který vystavoval po celém světě a jehož dílo je zastoupeno mj. i v galerii moderního umění v New Yorku. Za tento dokumentární portrét, který odvysílala ČT, dostal v roce 1994 cenu Magistrátu města Ostravy. Ve stejné době natočil pořad Mít překážky neznamená nebýt svobodný o malíři Bocianovi (vlastním jménem Bohumil Strohalm), rodákovi ze Slavkova u Opavy, který žil od roku 1938 v Paříži a byl mj. také velkým přítelem významného českého malíře Františka Kupky. Tento pořad s úspěchem uvedla Slovenská televize. Jako nezávislý režisér a producent natočil dva portréty o vynikajících českých sklářích: Duha ve skle Pavla Hlavy (1999) a Metamorfózy Bohumila Eliáše (2000). Pro Čs. obec legionářskou natočil podle vlastního scénáře dokumentární pořad o osvobozování Ostravy Odkaz věčně živý (2005), za což obdržel mj. pamětní medaili Bitvy u Dukly a Dunkerque.

 

Z velkých projektů režiséra a producenta Jaroslava Vašíčka jmenujme cestopisný dokumentární seriál Planeta lidíVýpravy za domorodci Nové Guineje (7x 25 min., 2005). Tento cyklus, který přibližoval zajímavá etnika Oceánie, uvedla ČT2 v roce 2006 a o rok později Slovenská televize. Seriál získal mnoho ocenění: sedmý díl s názvem Kombajnové obdržel 2. cenu v kategorii D – cestopisný film na 6. ročníku MFF outdoroových filmů v roce 2008, cenu Mittal Steel, a. s. na MFF TUR Ostrava 2005 a hlavní cenu v kategorii E – Dokumentární filmy. Cenu ZSNP, a. s. získaly rovněž čtvrtý a sedmý díl na MFF EKOTOPFILM 2005 Bratislava a pátý díl, Mandala, vybojoval cenu poroty na filmovém festivalu WELZLOVO FILMOBILE v Zábřehu v roce 2009. Další velký Vašíčkův dokumentární cyklus vysílala v premiéře ČT2 od 7. ledna do 4. dubna 2009. Byl jím 12ti dílný cyklus (12 x 17 min.) Vivat, Španělsko! – ¡Viva, Espaňa! (2008). Seriál byl uveden v rámci předsednictví České republiky v Radě EU a pojednával o Češích, kteří se rozhodli žít trvale v prosluněném Španělsku.
 

Pořady Jaroslava Vašíčka patřily vždy k tomu nejlepšímu, co televize vysílaly. ČT některé jeho dokumentární pořady reprízuje i po více než patnácti letech.

 

V současné době pracuje Vašíček na několika nových projektech.
 
Mgr. Jaroslav Vašíček
Dr. Martínka 1508/3
700 30 Ostrava–Hrabůvka
Česká republika
mobil:  +420603886991        

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář